2016 – XIX. RMC Historique, ročník s naší „stodesítkou“

19. ročník Rallye Monte Carlo Historique proběhl 27. ledna  – 3. února 2016

Rallye Monte Carlo Historique se jezdí tzv. hvězdicovitě.
Závod nezačíná přímo v Monacu, pro všechny stejně, ale je několik startovních měst po Evropě. 19. ročník měl za startovní města Oslo, Glasgow, Barcelonu, Remeš a Bad Homburg. Z tohoto německého lázeňského města jsme startovali i my. Město leží kousek od Franfurktu a sloužilo i jako jeden z průjezdních bodů pro závodníky z Osla.

Do města jsme dojeli po přespání na dálničním odpočívadle v den přejímek, kdy jsme odvezli vůz do místního autosalonu a odpoledne se k němu vrátili, abychom úspěšně prošli technickou přejímkou. Během té dojde také k označení vozu startovním číslem, startovním městem nebo reklamou na monacké casino. Až druhý den, po slavnostním večeru je startovní rampa odkud se vyráží na „další“ start.

Z Bad Homburgu je to do Monaca 1240 km, závodníci z Oslo, kteří to měli nejdále, to měli 2123 km a nejkratší cestu na start měli naopak z Remeše s „pouhými“ 1002 kilometry. To je pořád jenom přejezd na start!

Naše posádka tuto cestu absolvovala nonstop a z odpoledního startu v Německu se dostala v pořádku do Monaca druhý den odpoledne. Příjezd do Monaca probíhá tak, že auta se postupně dostávají na parkoviště pod místním tenisovým klubem, kde po krátké přestávce odjíždí s rozestupem, tak aby se na uzavřeném parkovišti u monackého přístavu mohli bez problému seřadit. Ono zaparkovat více jak 300 aut z několika kontinentů… Ještě před tím, kousek nad Nice, ještě absolvovali všichni účastníci první rychlostní zkoušku.

Rallye pak pokračuje druhý den ráno, kdy auta startují podle jednotlivých rychlostních tříd s ohledem na dojezd, podle kterého jsou seřazeny v každé třídě. Obě kulaté samolepky jsou umístěny zpravidla v jednom z horních rohů čelního okna. Rychlostní třídy jsou stanoveny podle roku výroby vozidla a podle objemu motoru, toto označení je každému z účastníků jasné už při samotné registraci na podzim minulého roku. Vůz je jím označen při technické přejímce ve svém startovním městě. Při přejímce se kontroluje například technická dokumentace, povolené reklamní označení vozu nebo funkčnost zásuvky pro navigační přístroj.

31. ledna se tedy vyrazilo z Monaca, směr byl jako v minulých letech stejný, francouzské Valance. Které je po tři dny centrem celé Rally. Po této cestě byly v letošním roce připraveny 4 rychlostní zkoušky. I zde cestou proběhlo několik servisů, kdy se kontrolovali a doplňovaly provozní kapaliny, měnily brzdy, umývala okna, světla apod. Nic jsme nechtěli podcenit. Ve Valence se auta znovu potkaly na Valence dróm, na náměstí v centru města, kde byl postaven stan a proběhlo i zde krátké přivítání účastníků. Jenže není čas na velké párty, zítra se pokračuje!

Na 1. únor byly připraveny 4 rychlostní zkoušky na západ od Valence. Při přejezdech se auta potkávají na náměstích v různých městech, kde jsou středem pozornosti v obležení mnoha fanoušků motoristického sportu. Další davy je možné potkat v okolí rychlostních zkoušek, kde mnozí čekají i na to poslední auto se stejným nadšením, jako na to první. Atmosféra je neuvěřitelná, u problematických míst stojí staří dědové a až na poslední chvíli upozorní posádku, že tudy ne, že musí odbočit. Cíl byl večer opět na Valence dróm.

Návrat zpět do Monaka proběhl 2. února, cestou byly 3 rychlostní zkoušky. Ty na závodech tohoto typu nejsou o tom, kdo projede úsek nejrychleji, ale kdo jede co nejpřesněji, podle rychlostního průměru své rychlostní třídy. Na několika bodech každé zkoušky probíhá měření a podle odchylek jsou určeny trestné body. Za vynechání některé z kontrol jsou pak trestné body, 20 000. I to se bohužel jednou naší posádce během rallye povedlo.

To horší ale co nás cestou z Valence potkalo byl technický problém. Jediný vážný za celou rallye a zrovna kousek před Monakem a předvečer toho nejlepšího co může být. Col de Turini, kopec, kde se jezdí i současná WRC rallye, kopec plný serpentin, fanoušků, ohnišť. Tohle si nikdo nechce nechat uniknout, když se rok a půl snaží, ujede už naprostou většinu kilometrů a vyřeší mnoho nejen technických problémů s přípravou vozidla.
Náš problém se vyskytl kousek před vesničkou La Turbie, která leží přímo na Monacem. Po výměně brzd, pneumatik a dalších provozních kapalin si Ivan po pár set metrech všiml, že vůz nebrzdí. Zapekl se brzdový válec, jelikož se upekly brzdy. Oprava začala hned, mechanici Renda, Roman a Honza museli honem zjistit co se stalo a zda to půjde opravit. Čas letěl a najednou se měla uzavírat právě poslední kontrola ten večer před Monakem, ve vesničce La Turbie. Po telefonu se zjišťovali možnosti a varianty, ale byli jsme informování, že pokud se dostaneme do přístavu do určitého času, pokračujeme v závodě. To bylo to, co jsme chtěli slyšet, body za vynechání další kontroly v tu dobu nikdo neřešil. Hlavní bylo, dostat stodesítku na cílovou rampu. Naši šikovní mechanici, kteří nad vozem strávili mnoho hodin práce vyřešili i tento problém a vůz se opět pohyboval a zastavoval. Všichni si mohli oddechnout a odpočinout. Ten večer ještě pokračoval…

Poslední dvě rychlostní zkoušky. To nejklasičtější co ve světě dvoustopého rallye sportu vůbec je. Noc dlouhých nožů! Davy fanoušků ve skoro každé serpentině, v mnoha z nich velké ohniště. Nemusí být, jako tento rok, ani sníh a v některé ze zatáček potkáte nedobrovolně odpočívající posádku nebo aspoň nějaký ten plech. Auta se míhají zleva, zprava, do jinak poklidné noci duní motory a výfuky závodních vozů, které svými světly řežou mlhu a tmu na protějším kopci v několika patrech. Ve vesnicích snad ani nikdo nespí, i když jsou dvě nebo tři hodiny ráno, všichni jsou buď na trati, nebo na ulici, nebo v teple u oken. Tento konvoj se pak už naposledy, pro tento ročník, vrací do Monaka. Tam je čeká cílová rampa, kde propuká ta pravá radost a nadšení z úspěšně zvládnutého závodu. Vítězem je ten večer každý. Minutový okamžik radosti přímo na cílové rampě si bude pamatovat každá z posádek. Poslední trasa je už jen několik metrů na uzavřené parkoviště, odkud se před tím vyráželo do Valence.
Zde propuká velká párty pod otevřeným nebem, kde se ze soupeřů stávají kamarádi, kteří obdivují navzájem své jezdecké umění nebo použitou techniku. Vyčerpání z předchozích dnů jako by rázem zmizelo.

My jsme projeli cílovou rampou ve 3:52 ráno. Bylo to vůbec poprvé, co se tam stodesítka dostala. A to poprvé startovala před 45 lety a ani o rok později to ani jedné z norských posádek nevyšlo.

Večer probíhá ještě slavností zakončení, kde jsou oceněny nejlepší posádky z každé kategorie, nejlepší ženská posádka a nakonec absolutní vítěz. Vítězem letošní Rallye Monte Carlo Historique se stala posádka vozu ALPINE-RENAULT A110 1600 S, se startovním číslem 59 startující z Remeše ve složení řidič Brit Perfetti Daniele a spolujezdec ze Švýcarska Kessel Ronnie. Jejich bodové tresty jsou pro nás velkou motivací pro příští start. Tisíc pět set třicet tři body jsou prostě fantastickým výsledkem. To jsme získali při své premiérové účasti získali i na jedné rychlostní zkoušce…

Po krátkém spánku jsme se vydali zpět do Čech, kde nás přivítalo sněžení.

Celou soutěž kromě nás absolvovala i druhý česká posádka s vozem Škoda 130RS, s posádkou Mach, Bláha.

Závěrem bychom ještě jednou poděkovali všem partnerům, sponzorům ale i rodinám, bez nikoho z nich bychom tuto cestu se šťastným koncem nikdy neabsolvovali.

plachtajpg